Ekologie akvária

Maqovy webové stránky

Publikováno: 2018-05-17, Aktualizováno: 2018-11-13
Přečteno: 20x

Akvaristický agromanuál

Přehled prvků

Seznam je extenzivní, tzn. že jsem zařadil i takové prvky, jejichž přínos pro živé organismy je z našeho pohledu nedůležitý, nebo vůbec pochybný.

 

Prvek

Chem. zn.

mol. hm.

Význam prvku pro rostliny, event. pro ostatní organismy

Obvyklá forma příjmu rostlinami

Obsažen v

 vodík

H

1.008 

základní biogenní prvek

H+, OH-, H2O

-

 sodík

Na

22.990 

může být prospěšný pro rostliny, esenciální pro živočichy

Na+

1, 2, 9, 11, 21, 27, 28, 42, 54

 draslík

K

39.098 

esenciální

K+

3, 4, 10, 12, 22, 23, 29, 30, 43, 55, 58, 64, 70

 hořčík

Mg

24.305 

esenciální

Mg2+

5, 13, 31, 44

 vápník

Ca

40.078 

esenciální

Ca2+

6, 14, 15, 32, 45

 stroncium

Sr

87.620 

neškodný, může v malé míře nahrazovat vápník

Sr2+

16

 titan

Ti

47.867 

hypoteticky prospěšný mikroprvek

TiO2.H2O

56

 vanad

V

50.942 

esenciální pro některé řasy, bakterie, houby aj.

H2VO4-

 

 chrom

Cr

51.996 

možný esenciální mikroprvek pro živočichy

Cr3+

 

 molybden

Mo

95.960 

esenciální mikroprvek

MoO42-

57

 wolfram

W

183.841 

v zásadě toxický, esenciální pro některé bakterie a archea

WO42-

 

 mangan

Mn

54.938 

esenciální mikroprvek

Mn2+

33, 46, 58

 železo

Fe

55.845 

esenciální mikroprvek

Fe2+, Fe3+

17, 34, 35, 47, 48, 59

 kobalt

Co

58.933 

hypoteticky prospěšný mikroprvek, esenciální pro některé bakterie (vč. sinic), archea a pro živočichy

Co2+

36, 49

 nikl

Ni

58.693 

esenciální mikroprvek

Ni2+

37, 50

 měď

Cu

 63.546 

esenciální mikroprvek

Cu2+

38, 51

 zinek

Zn

65.380 

esenciální mikroprvek

Zn2+

18, 39, 52, 60

 bor

B

10.811 

esenciální mikroprvek pro rostliny, nejasný význam pro živočichy

H3BO3

61

 hliník

Al

26.982 

většinou bezvýznamný nebo toxický, výjimečně prospěšný

Al3+

 

 uhlík

C

12.011 

základní biogenní prvek

CO2, HCO3-

62, 65-70

 křemík

Si

28.085 

prospěšný pro vyšší rostliny, esenciální pro některé nižší rostliny, prospěšný pro živočichy

SiO32-

8-10

 dusík

N

14.007 

esenciální

NH4+, NO3-

7, 11-19, 24, 25, 35, 40, 53, 63, 65

 fosfor

P

30.974 

esenciální

H2PO4-, HPO42-

20-25

 kyslík

O

15.999 

základní biogenní prvek

O2, H2O

-

 síra

S

32.065 

esenciální

SO42-

26-40

 selen

Se

78.960 

hypoteticky prospěšný mikroprvek, esenciální pro některé bakterie, archea, řasy a pro živočichy

SeO42-

 

 chlor

Cl

35.453 

esenciální

Cl-

41-53

 jod

I

126.904 

bez významu pro rostliny, esenciální pro živočichy

I-

64

 

Přehled užitečných látek

Několik všeobecných poznámek k tabulce:

Číslo: Slouží jen k vyhledávání - v první tabulce najdete u každého prvku seznam látek, které lze k jeho dodání použít, a ty látky jsou identifikovány pořadovým číslem, pod jakým je látka zařazená ve druhé tabulce.

Hydráty. Mnoho solí hydratuje, tzn. v pevném skupenství krystalicky váže vodu. Mnoho takových solí lze opatřit jako bezvodé nebo v různých stupních hydratace. S plně hydratovanými solemi se lépe pracuje, protože už dále "nenasávají" vzdušnou vlhkost, nemění se, a můžeme je tedy přesně vážit. Seznam by se neúměrně rozrostl, kdybych u každé takové soli zařadil všechny možné hydráty. Zvolil jsem proto vždy jeden, a to ten, který je na českém trhu nejlépe dostupný za nejrozumnější cenu.

Vzhled. Tam kde píši "bílé krystalky", mělo by většinou být správněji "bezbarvé". Dal jsem přednost popisu, jak se jeví laickému oku. Sníh jsou taky bezbarvé krystalky, a přece nikdo nesní o "bezbarvých Vánocích".

Rozpustnost. Za standardního tlaku a teploty 25°C. Údaj se vždy vztahuje k bezvodé látce, tzn. že hydratované soli lze rozpustit o něco více. Rozpustnost není příliš exaktní veličina, berte ji vždy s rezervou. Pravidlo je zhruba takové, že rozpustnost v jednotkách gramů na litr je špatná, a zpravidla nelze připravit zásobní roztoky. Rozpustnost v desítkách gramů na litr znamená rozpouštění pomalé, ale jde to. Rozpustnost ve stovkách gramů na litr je bezproblémová.

Molární hmotnost. Význam tohoto čísla zde vysvětlovat nebudu. Kdo jej zná, tomu se může hodit mít to číslo po ruce. Ostatní si jej nemusejí všímat.

Složky (hmotnostní podíl). Tohle asi bude akvaristy zajímat nejčastěji. Lze z toho dopočítat, kolik dané látky musím použít, abych dodal žádoucí množství daného prvku, a to v hmotnostních jednotkách. Upozorňuji - vždy si dobře všímejte, zda máte stejně hydratovanou sůl, jaká je uvedená. V případě, že daná látka je na trhu dostupná ve formě roztoku dané koncentrace, hmotnostní podíl jednotlivých složek je již v souladu s tím přepočítán. (Doporučuji i kapalné látky při přípravě zásobních roztoků vážit - je to přesnější než odměřování objemu. Lékárníci to nedělají jinak!)

Ještě uvedu hmotnostní poměry mezi některými prvky a ionty, se kterými se často počítá:

Upozorňuji v té souvislosti, že i v literatuře můžeme narazit na nejasnosti i vyložené chyby při nepozorném přebírání údajů. Např. jeden miligram fosforu na litr je číslo dost (cca trojnásobně) odlišné od jednoho miligramu fosforečnanů na litr. (Kdo pracuje s látkovým množstvím, ten je takových bolehlavů ušetřen.)

Míchání látek v zásobních roztocích: Problém je v tom, že smícháním dokonale rozpuštěných látek může dojít k reakci a vzniku látky nerozpustné, tedy sraženiny. Není na to bohužel žádné jednoduché a univerzálně platné pravidlo. Mám jen dvě obecné rady:

  1. Bezpečně můžeme míchat látky, které mají buď stejný kation nebo anion. Například všechny dusičnany (anion NO3-), anebo všechny soli s draslíkem jako kationtem (uhličitan draselný, dusičnan draselný, síran draselný, chlorid draselný).
  2. Riziko vzniku sraženiny je vyšší u solí slabých kyselin (křemičitany, uhličitany, fosforečnany), než u solí silných kyselin (dusičnany, sírany, chloridy).

 

číslo

UHLIČITANY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

1

NaHCO3

hydrogenu. sodný, jedlá soda

bílý prášek

93 g/ℓ

84.007

Na 27.37%

2

Na2CO3

u. sodný, soda na praní

bílý prášek

235 g/ℓ

105.988

Na 43.38%

3

KHCO3

hydrogenu. draselný

bílý prášek

266 g/ℓ

100.115

K 39.05%

4

K2CO3

u. draselný

bílý prášek

527 g/ℓ

138.206

K 56.58%

5

MgCO3

u. hořečnatý

bílý prach

nepatrná

84.314

Mg 28.83%

6

CaCO3

u. vápenatý

bílý prach

nepatrná

100.087

Ca 40.04%

7

NH4HCO3

hydrogenu. amonný

bílé krystalky páchnoucí čpavkem

199 g/ℓ

79.055

N 17.72% (NH4 22.82%)

číslo

KŘEMIČITANY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

8

H2SiO3 30% roztok

kyselina křemičitá, křemičitý sol

bezbarvá kapalina

dobrá

78.099 (260.33)

Si 10.79%

9

Na2SiO3 37% roztok

k. sodný, vodní sklo

bezbarvá kapalina

dobrá

122.063 (329.90)

Na 13.94%, Si 8.51%

10

K2SiO3 35% roztok

k. draselný

bezbarvá kapalina

dobrá

154.280 (440.80)

K 17.74%, Si 6.37%

číslo

DUSIČNANY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

11

NaNO3

d.sodný

bílé krystalky

477 g/ℓ

84.995

Na 27.05%, N 16.48% (NO3 72.95%)

12

KNO3

d.draselný, sanytr

bílé krystalky

277 g/ℓ

101.103

K 38.67%, N 13.85% (NO3 61.33%)

13

Mg(NO3)2 . 6 H2O

d. hořečnatý hexahydrát

bílé krystalky

416 g/ℓ

256.406

Mg 9.48%, N 10.93% (NO3 48.36%)

14

Ca(NO3)2 . 4 H2O

d. vápenatý tetrahydrát

bílé krystalky

590 g/ℓ

236.149

Ca 16.97%, N 11.86% (NO3 52.51%)

15

5 Ca(NO3)2 . NH4NO3 . 10 H2O

ledek vápenato-amonný

bílé granule

dobrá

900.483

Ca 18.54%, N 15.55% (NH4 1.67%, NO3 63.12%)

16

Sr(NO3)2 . 4 H2O

d. strontnatý tetrahydrát

bílé krystalky

445 g/ℓ

283.691

Sr 30.89%, N 9.87% (NO3 43.71%)

17

Fe(NO3)3 . 9 H2O

d. železitý nonahydrát

bílé (nafialovělé) krystalky, v roztoku žlutý

466 g/ℓ

403.997

Fe 13.82%, N 10.40% (NO3 46.04%)

18

Zn(NO3)2 . 6 H2O

d. zinečnatý hexahydrát

bílé krystalky

550 g/ℓ

297.481

Zn 21.98%, N 9.42% (NO3 41.69%)

19

NH4NO3

d. amonný

bílé krystalky

680 g/ℓ

80.044

N 35.00% (NH4 22.54%, NO3 77.46%)

číslo

FOSFOREČNANY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

20

H3PO4 85% roztok

kyselina fosforečná

bezbarvá kapalina (těžší než voda)

∞   

97.995 (115.29)

P 26.87% (PO4 84.13%)

21

NaH2PO4 . 2 H2O

dihydrogenf. sodný dihydrát

bílé krystalky

487 g/ℓ

156.008

Na 14.74%, P 19.85% (PO4 60.88%)

22

KH2PO4

dihydrogenf. draselný

bílé krystalky

200 g/ℓ

136.086

K 28.73%, P 22.76% (PO4 69.79%)

23

K2HPO4

hydrogenf. didraselný

bílé krystalky

627 g/ℓ

174.176

K 44.90%, P 17.78% (PO4 54.53%)

24

(NH4)H2PO4

dihydrogenf. amonný

bílé krystalky, lehce zapáchá

288 g/ℓ

115.026

N 12.18% (NH4 15.68%), P 26.93% (PO4 82.57%)

25

(NH4)2HPO4

hydrogenf. diamonný

bílé krystalky, zapáchá čpavkem

410 g/ℓ

132.056

N 21.21% (NH4 27.32%), P 23.45% (PO4 71.92%)

číslo

SÍRANY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

26

H2SO4 96% roztok

kyselina sírová

bezbarvá kapalina (těžší než voda)

∞   

98.078 (102.17)

S 31.39% (SO4 94.03%)

27

NaHSO4 . H2O

hydrogens. sodný monohydrát

bílé krystalky

222 g/ℓ

138.076

Na 16.65%, S 23.22% (SO4 69.57%)

28

Na2SO4

s. sodný

bílé krystalky

219 g/ℓ

142.042

Na 32.37%, S 22.57% (SO4 67.63%)

29

KHSO4

hydrogens. draselný

bílé krystalky

336 g/ℓ

136.169

K 28.71%, S 23.55% (SO4 70.55)

30

K2SO4

s. draselný

bílé krystalky

107 g/ℓ

174.259

K 44.87%, S 18.40% (SO4 55.13%)

31

MgSO4 . 7 H2O

s. hořečnatý heptahydrát

bílé krystalky

263 g/ℓ

246.475

Mg 9.86%, S 13.01% (SO4 38.97%)

32

CaSO4 . 2 H2O

s. vápenatý dihydrát

bílé krystalky - prášek

2 g/ℓ

172.171

Ca 23.28%, S 18.62% (SO4 55.79%)

33

MnSO4 . 4 H2O

s. manganatý tetrahydrát

lehce růžové krystalky

389 g/ℓ

223.062

Mn 24.63%, S 14.37% (SO4 43.07%)

34

FeSO4 . 7 H2O

s. železnatý heptahydrát

lehce zelené krystalky

228 g/ℓ

278.015

Fe 20.09%, S 11.53% (SO4 34.55%)

35

NH4Fe(SO4)2 . 12 H2O

s. železito-amonný dodekahydrát

bílé (nafialovělé) krystalky, lehce zapáchá čpavkem

1240 g/ℓ

482.192

N 2.90% (NH4 3.74%), Fe 11.58%, S 6.65% (SO4 19.92%)

36

CoSO4 . 7 H2O

s. kobaltnatý heptahydrát

hnědočervené krystalky

277 g/ℓ

281.103

Co 20.97%, S 11.41% (SO4 34.17%)

37

NiSO4 . 6 H2O

s. nikelnatý hexahydrát

modrozelené krystalky

288 g/ℓ

262.848

Ni 22.33%, S 12.20% (SO4 36.55%)

38

CuSO4 . 5 H2O

s. měďnatý pentahydrát

modré krystalky

180 g/ℓ

249.685

Cu 25.45%, S 12.84% (SO4 38.47%)

39

ZnSO4 . 7 H2O

s. zinečnatý heptahydrát

bílé krystalky

366 g/ℓ

287.550

Zn 22.74%, S 11.15% (SO4 33.41%)

40

(NH4)2SO4

s. amonný

bílé krystalky

433 g/ℓ

132.140

N 21.20% (NH4 27.30%), S 24.26% (SO4 72.70%)

číslo

CHLORIDY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

41

HCl 31% roztok

kyselina chlorovodí-ková, k. solná

bezbarvá kapalina

700 g/ℓ

36.461 (117.62)

Cl 30.14%

42

NaCl

ch. sodný, kuchyňská sůl

bílé krystalky

264 g/ℓ

58.443

Na 39.34%, Cl 60.66%

43

KCl

ch. draselný

bílé krystalky

262 g/ℓ

74.551

K 52.44%, Cl 47.56%

44

MgCl2 . 6 H2O

ch. hořečnatý hexahydrát

bílé krystalky

359 g/ℓ

203.303

Mg 11.96%, Cl 34.88%

45

CaCl2

ch. vápenatý

bílé krystalky

448 g/ℓ

110.984

Ca 36.11%, Cl 63.89%

46

MnCl2 . 4 H2O

ch. manganatý tetrahydrát

slabě růžové krystalky

436 g/ℓ

197.905

Mn 27.76%, Cl 35.83%

47

FeCl3

ch. železitý

hnědočerné krystalky

477 g/ℓ

162.204

Fe 34.43%, Cl 65.57%

48

FeCl3 40% roztok

ch. železitý

sytě žlutý roztok

477 g/ℓ

162.204 (405.51)

Fe 13.77%, Cl 26.23%

49

CoCl2 . 6 H2O

ch. kobaltnatý hexahydrát

fialové krystalky

360 g/ℓ

237.931

Co 24.77%, Cl 29.80%

50

NiCl2 . 6 H2O

ch. nikelnatý hexahydrát

zelené krystalky

403 g/ℓ

237.691

Ni 24.69%, Cl 29.83%

51

CuCl2 . 2 H2O

ch. měďnatý dihydrát

modrozelené krystalky

431 g/ℓ

170.483

Cu 37.27%, Cl 41.59%

52

ZnCl2

ch. zinečnatý

bílé krystalky

803 g/ℓ

136.286

Zn 47.97%, Cl 52.03%

53

NH4Cl

ch. amonný

bílé krystalky

283 g/ℓ

53.491

N 26.18% (NH4 33.72%), Cl 66.28%

číslo

RŮZNÉ

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

54

NaOH

hydroxid sodný

bílé krystalky

500 g/ℓ

39.997

Na 57.48%

55

KOH

hydroxid draselný

bílé krystalky

547 g/ℓ

56.106

K 69.69%

56

TiO2

oxid titaničitý, titanová běloba

bílý prášek

nepatrná

79.866

Ti 59.93%

57

Na2MoO4 . 2 H2O

molybdenan sodný dihydrát

nažloutlé krystalky

394 g/ℓ

241.968

Na 19.00%, Mo 39.66%

58

KMnO4

manganistan drasel-ný, hypermangan

černofialové krystalky

706 g/ℓ

158.034

K 24.74%, Mn 34.76%

59

Fe2O3

oxid železitý

hnědý prášek

 nepatrná

159.688

Fe 69.94%

60

ZnO

oxid zinečnatý

bílý prášek

 nepatrná

81.379

Zn 80.34%

61

H3BO3

kyselina boritá

bílé krystalky

55 g/ℓ

61.833

B 17.48%

62

CO2

oxid uhličitý

bezbarvý plyn bez zápachu

1.45 g/ℓ

44.010

C 27.29%

63

NH4OH 25% roztok

amoniak, hydroxid amonný, čpavek

roztok plynu ve vodě, páchne

300 g/ℓ

35.046 (140.18)

N 9.99% (NH4 12.87%)

64

KI

jodid draselný

bílé krystalky

597 g/ℓ

166.003

K 23.55%, I 76.45%

číslo

ORGANICKÉ LÁTKY

název

vzhled

rozpustnost

mol. hm.

složky (hmotnostní podíl)

65

CO(NH2)2

močovina, urea

bílé krystalky

1230 g/ℓ

60.055

N 46.65% (ekv. NH4 60.07%), vydá CO2 73.28%

66

C5H8O2

glutaraldehyd, tekutý CO2

bezbarvá kapalina

 ∞   

100.116

vydá CO2 219.79%

67

C12H22O11

sacharóza, cukr

bílé krystalky

2100 g/ℓ

342.298

vydá CO2 154.28%

68

C6H8O7

kyselina citrónová

bílé krystalky

1643 g/ℓ

192.124

vydá CO2 137.44%

69

C6H8O7 . H2O

kyselina citrónová monohydrát

bílé krystalky

1643 g/ℓ

210.139

vydá CO2 125.66%

70

K3C6H5O7 . H2O

citronan draselný monohydrát

bílé krystalky

606 g/ℓ

324.410

K 36.16%, vydá CO2 81.40%

71

C10H16N2O8

kyselina etylen-diamintetraoctová, EDTA, Chelaton II

bílé krystalky

0.2 g/ℓ

292.243

 

 

Poznámky k jednotlivým látkám:

1-7: Ačkoli hydrogenuhličitany mohou sloužit rostlinám jako zdroj uhlíku, neoznačuji je jako takové. Myslím že známé biogenní odvápnění můžeme považovat za projev nezdravého vývoje v akváriu.

5, 6: Tyto uhličitany jsou mizerně rozpustné, ale ve vodě reagují s oxidem uhličitým na dobře rozpustné hydrogenuhličitany. Já s nimi pracuji tak, že odměřené množství prášku mám v zásobním "roztoku", před aplikací jej protřepu a pipetou dávkuji určený objem vody s rozptýlenými částečkami uhličitanů. Při jednorázové aplikaci vyšší dávky je potřeba počítat s bílým zákalem. Je neškodný a jeho rozpuštění trvá hodiny až jeden den.

Rozpouštění magnezitu (5) a kalcitu (6) je vždy spojeno s odčerpáním volného CO2 z vody. Toto - spíše než zvyšování alkality a tvrdosti - je podle mne hlavním důvodem, proč není vhodné dávat do akvárií (s rostlinami) vápenec. Je to zřejmě docela účinné; filtrace přes vápencovou (mramorovou) drť se používá v technologii vody k tzv. odkyselení, tedy odstranění rozpuštěného CO2.

7: Skladovat v dobře uzavřených nádobách a v chladnu/temnu. Látka není zcela stabilní a už malé množství čpavku dokáže řádně zasmradit okolí. V roztoku je naopak dobře stabilní (amoniak je skvěle rozpustný ve vodě a nemá tendenci unikat do vzduchu).

8-10: Křemičitany v zásobních roztocích raději s ničím nemíchejte. Snadno vznikají sraženiny, které je prakticky nemožné odstranit (je to křemen, SiO2).

14: Má nízký bod tání (pod 40°C), což je pro farmáře a zahradníky spojeno s nepohodlím a rizikem (vyteče z pytlů, "zledovatí" v nádobách). Proto se běžně prodává a používá (15), který taje až při teplotě blízké stovce.

19: Klasický příklad nevýhod udávání koncentrace v hmotnostních jednotkách. Ono to vypadá, že dodáme asi třikrát více dusičnanů než amonia. Rozhodující je však množstevní poměr amonia k dusičnanům, a ten je jedna ku jedné.

26: Silná kyselina, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně okyseluje vodu.

27: Prodává se často označený jako "pH-mínus" a podobně. Okyseluje vodu aniž bychom museli zacházet s nebezpečnými kyselinami.

29: Okyseluje vodu aniž bychom museli zacházet s nebezpečnými kyselinami.

32: Známější je hemihydrát coby "sádra". Dihydrát je výhodnější a lze jej použít jako (5) a (6). Oproti tomu sádra ve vodě okamžitě krystalizuje, vytváří hrudky, a tyto se nedají přesně dávkovat a pomaleji se rozpouštějí. Obě formy se však nakonec v akváriu rozpustí.

34: Jako pohotový zdroj železa je málo vhodný, protože ionty dvojmocného železa v okysličené vodě okamžitě oxidují za vzniku ne(patrně)rozpustného oxidu železitého. Viz též (59).

35: Průmyslově využívaná sloučenina, takže s ní můžete přijít do kontaktu, ale v akvaristické praxi se moc doporučit nedá. Je sice báječně rozpustná, ale při skladování nestabilní a ve vodě dosti jedovatá.

40: Upozorňuji že na trhu jsou často nabízeny produkty s protispékavou olejnatou příměsí. Ty jsou pro naše potřeby nevhodné.

41: Silná kyselina, nebezpečná. Navíc tzv. dýmá, tedy uvolňuje nebezpečný plynný chlorovodík do vzduchu. V nepatrných dávkách účinně okyseluje vodu.

43: Produkt levně dostupný v zahradnictvích je pro akvaristiku naprosto nevhodný, obsahuje příliš mnoho nečistot.

54: Silná zásada, louh, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně zvyšuje pH.

55: Silná zásada, louh, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně zvyšuje pH.

56: Titan je v přírodě docela běžný prvek (přes 0,5% zemské kůry). Většinou se vyskytuje jako oxid a velmi nerad reaguje s čímkoli a velmi slabě se rozpouští. Nebyl objeven žádný funkční význam titanu pro rostliny nebo jiné organismy. Nicméně poslední dobou v odborné literatuře přibývají články popisující příznivý vliv titanu (v chelátech) na výnosy různých plodin. Nemyslím že z toho pro nás něco důležitého vyplývá a zmínil jsem tuto látku jen pro úplnost.

58: Hypermangan je jako hnojivo nevhodný. Nehledě na jeho silně oxidační - a tedy toxické - účinky, dodává mangan jako čtyřmocný ve formě MnO2, pro rostliny nevhodné. Máme mnohem vhodnější způsoby jak dodat mangan.

59: Dodat práškovou "rez" do dna namísto hřebíků nebo starého plechu vypadá rozumně, a dokonce se prodávají kapsle s oxidem železitým jako dlouhodobě působícím kořenovým hnojivem. Stále jsem se neodhodlal k tomu, abych to vyzkoušel. Otrava rostlin a zejména ryb železem je totiž reálná možnost. Ono to může desetkrát fungovat, ale po jedenácté se ve dně něco stane (poklesne pH, redox, použijeme chelatační činidla, změníme obsah huminových látek, aj.), a železa se náhle uvolní moc.

60: Obdoba předchozího, tedy dlouhodobý zdroj zinku. Obecně asi nelze doporučit. Zinek je pro vodní organismy docela jedovatý. A máme tu navíc tu okolnost, že pro člověka naopak toxický moc není, takže se z vodovodní vody nijak vehementně neodstraňuje.

61: Bor je pro člověka celkem neškodný, zatímco pro rostliny a vodní drobotinu může mít jeho nadbytek velmi negativní následky. Doporučuji zjistit si obsah boru ve vaší vodovodní vodě u dodavatele; dost pravděpodobně zjistíte, že borem hnojit nepotřebujete.

62: Uvedený údaj o rozpustnosti platí za normální teploty (25°C) a tlaku v atmosféře tvořené ze 100% oxidem uhličitým. Za normálních podmínek (vzduch obsahuje jen asi 0.0407% CO2) je rovnováhy dosaženo při obsahu asi 0.5 mg/ℓ. V živé a nepříliš divoce proudící vodě je však běžně CO2 o něco víc (výjimečně i mnohonásobně víc), protože oxid uhličitý je finálním produktem rozkladu (dekompozice) všeho organického materiálu. Sem patří i oxidace sacharidů, tedy vdechování kyslíku a vydechování oxidu uhličitého živočichy. Uvažme také že každá přírodní voda je ve styku s plyny nejen na hladině, ale také na dně a březích, a v půdě jsou běžné koncentrace oxidu uhličitého o několik řádů vyšší než v atmosféře.

Bohužel postrádáme věrohodné údaje o tom, kolik CO2 běžně (bez sycení) v akváriích bývá. Můžeme jen z nepřímých indicií odhadovat, že to běžně bývá několikanásobek oněch rovnovážných 0.5 mg/ℓ. Příliš vysoká koncentrace CO2 ve vodě je ale následkem příliš silného organického znečištění, je spojená s vysokou spotřebou kyslíku a je projevem nedobrých poměrů v akváriu.

Pro ryby je škodlivý jak nadbytek, tak i nedostatek (!) CO2 ve vodě. Pro chov kaprovitých ryb se doporučuje 1-20 mg/ℓ. Povšimněme si, že horní hranice je docela velkorysá (některé prameny uvádějí jako maximum asi polovinu), zatímco dolní vůbec nepočítá s tím, že by kapr žil ve vodě s rovnovážným obsahem CO2 ve vodě; vyšší obsah je pokládán za žádoucí a samozřejmý. U ryb pocházejících z rychle proudících vod a/nebo s nízkým obsahem organických látek můžeme předpokládat adaptaci na nižší horní mez obsahu CO2.

63: Běžně (v drogeriích) dostupná látka, nicméně ji moc nedoporučuji. Na to jak je účinná, jsou možnosti jejího přesného dávkování nedostatečné (koncentrace není stálá a garantovaná). Přesto může být užitečná při zabíhání akvária bez ryb (fishless cycling) a při experimentech týkajících se nitrifikace.

65: Vzhledem k cestám její asimilace je třeba pokládat močovinu za zdroj dusíku v amonné formě (nikoli dusičnanové ani žádné jiné).

Je prokázáno, že rostliny pro svoji výživu dokáží využívat nejen močovinu, ale i další organické látky. V případě dusíku jsou to zejména aminokyseliny. V některých přírodních biotopech jsou tyto organické zdroje dusíku hodně významné. Epxerimenty však ukázaly, že mají-li rostliny na výběr, dávají vždy přednost anorganickým zdrojům, tzn. amoniu a dusičnanům, a lépe rostou. Další nevýhodou organického hnojení v akvarijních podmínkách je fakt, že řasy je umějí využít pohotověji, než vyšší rostliny.

67-70: Alternativní způsoby dodávání CO2 do akvária. Cukr a kyselina citrónová jsou velmi málo toxické (na rozdíl od glutaraldehydu) a rychle a bezezbytku biologicky rozložitelné na CO2 + H2O. Přiznám se že jsem stále zcela nerozchodil moje neúspěchy při jejich použití. Zkoušel jsem zejména kyselinu citrónovou dost intenzivně, a i když možná rostliny rostly o něco lépe, zcela určitě to prospívalo řasám.

Pokud jde o snížení pH, kyselina citrónová je rovněž nevhodná. Právě proto, že se rychle rozloží, její efekt trvá v řádu hodin až dnů, déle ne.

Tím méně rozumím zprávám, že Tom Barr údajně používá kyselinu octovou. Ta je totiž jako zdroj uhlíku méně vydatná, ale hlavně podstatně víc toxická. Je snad trik právě v tom, aby to bakteriím a řasám nedělalo dobře, zatímco vyšší rostliny tu toxicitu s užitkem překonají? Pokud ano, není to cesta pro mě - já mám své bakterie rád.

68: Je ještě jeden důvod, proč použít kyselinu citrónovou: je to totiž přírodní chelatant. Sice slabší než EDTA, ale zato nejedovatý a rychle odbouratelný. Spekuluji že má význam v akváriích, kde se historicky vydatně hnojilo mikroprvky, a přesto je pozorován jejich nedostatek. Tam bych zkusil namísto další dávky chelátů aplikovat pár mg/ℓ kyseliny citrónové po dobu několika dnů. Mělo by to uvolnit nedostupné, neužitečně se povalující zásoby mikroprvků z dřívějších časů. Přesně v takových situacích, tedy za účelem uvolnění vázaných kovů, se používá průmyslově EDTA (a podobné chelatanty).

71: Uvedené údaje se vztahují k "čisté" EDTA, tedy kyselině mizerně rozpustné. EDTA reaguje s kovy dvěma způsoby: jednak jako prostá sůl vytváří iontovou vazbu, a jednak vazbu chelátovou. Sodná (nebo draselná) sůl EDTA je dobře rozpustná, a ta potom ve vodném roztoku působí jako chelatační činidlo. Takto váže např. železo, a výsledný vzorec je pak např. Na[Fe(C10H12N2O8)].

Chtěl jsem do tabulky vložit údaje o běžně používaných chelátech, jenže jsem zjistil, že údaje prodejců jsou často nepřesné a nespolehlivé, pokud jde o přesné chemické určení. "Fe-EDTA" opravdu nemusí být pokaždé přesně totéž, a navíc soli EDTA hydratují. Nemohu tedy uvést věrohodnější údaje o procentním podílu jednotlivých kovů než ty, jaké udává ten který prodejce.

Mohu však uvést konstanty stability. Co přesně to číslo znamená, tím si nebudeme příliš lámat hlavu; pro nás postačí informace, že čím vyšší číslo, tím stabilnější chelát vzniká.

Jaký pro nás mají tyto údaje význam? Když přidáme do akvária nějaký chelát, on ten kov neudrží "navždy" (takové hnojení by postrádalo smysl), spíše jen dny nebo hodiny. Takže taková EDTA, u níž se biologická rozložitelnost počítá na týdny (asi čtyři), se stane "osamělou" a hledá další kovové partnery, ber kde ber. Pravděpodobnost vzniku a trvání takového partnerství souvisí jednak s číslem konstanty stability, a na druhé straně s množstvím daného kovu v okolí. Tohle dělá EDTA v akváriu zhruba ty uvedené čtyři týdny. Huminové látky a jednoduché organické kyseliny (např. právě k. citrónová) dělají totéž, méně účinně, nicméně jsou to látky všem organismům dobře známé a v menší či větší míře často dokonce prospěšné. Umělé chelatanty jsou látky cizorodé a existují určité obavy ohledně jejich působení v přírodě.

 


Komentáře k článku

Upozornění: Tyto komentáře nejsou určené pro osobní dotazy. Máte-li nějaký dotaz, kontaktujte mě prosím e-mailem.

Vaše jméno:       Heslo pro pozdější editaci příspěvku:

Jaký znak je na 1 pozici ve slově : Jade
    Počet znaků nesmí přesáhnout 5000, jinak se text ořízne a komentář se neuloží celý !

Maq © 2018-2019