Seznam je extenzivní, tzn. že jsem zařadil i takové prvky, jejichž přínos pro živé organismy je z našeho pohledu nedůležitý, nebo vůbec pochybný.
Prvek |
Chem. zn. |
mol. hm. |
Význam prvku pro rostliny, event. pro ostatní organismy |
Obvyklá forma příjmu rostlinami |
Obsažen v |
vodík |
H |
1.008 |
základní biogenní prvek |
H+, OH-, H2O |
- |
sodík |
Na |
22.990 |
může být prospěšný pro rostliny, esenciální pro živočichy |
Na+ |
1, 2, 9, 11, 21, 27, 28, 42, 54 |
draslík |
K |
39.098 |
esenciální |
K+ |
3, 4, 10, 12, 22, 23, 29, 30, 43, 55, 58, 64, 70 |
hořčík |
Mg |
24.305 |
esenciální |
Mg2+ |
5, 13, 31, 44 |
vápník |
Ca |
40.078 |
esenciální |
Ca2+ |
6, 14, 15, 32, 45 |
stroncium |
Sr |
87.620 |
neškodný, může v malé míře nahrazovat vápník |
Sr2+ |
16 |
titan |
Ti |
47.867 |
hypoteticky prospěšný mikroprvek |
TiO2.H2O |
56 |
vanad |
V |
50.942 |
esenciální pro některé řasy, bakterie, houby aj. |
H2VO4- |
|
chrom |
Cr |
51.996 |
možný esenciální mikroprvek pro živočichy |
Cr3+ |
|
molybden |
Mo |
95.960 |
esenciální mikroprvek |
MoO42- |
57 |
wolfram |
W |
183.841 |
v zásadě toxický, esenciální pro některé bakterie a archea |
WO42- |
|
mangan |
Mn |
54.938 |
esenciální mikroprvek |
Mn2+ |
33, 46, 58 |
železo |
Fe |
55.845 |
esenciální mikroprvek |
Fe2+, Fe3+ |
17, 34, 35, 47, 48, 59 |
kobalt |
Co |
58.933 |
hypoteticky prospěšný mikroprvek, esenciální pro některé bakterie (vč. sinic), archea a pro živočichy |
Co2+ |
36, 49 |
nikl |
Ni |
58.693 |
esenciální mikroprvek |
Ni2+ |
37, 50 |
měď |
Cu |
63.546 |
esenciální mikroprvek |
Cu2+ |
38, 51 |
zinek |
Zn |
65.380 |
esenciální mikroprvek |
Zn2+ |
18, 39, 52, 60 |
bor |
B |
10.811 |
esenciální mikroprvek pro rostliny, nejasný význam pro živočichy |
H3BO3 |
61 |
hliník |
Al |
26.982 |
většinou bezvýznamný nebo toxický, výjimečně prospěšný |
Al3+ |
|
uhlík |
C |
12.011 |
základní biogenní prvek |
CO2, HCO3- |
62, 65-70 |
křemík |
Si |
28.085 |
prospěšný pro vyšší rostliny, esenciální pro některé nižší rostliny, prospěšný pro živočichy |
SiO32- |
8-10 |
dusík |
N |
14.007 |
esenciální |
NH4+, NO3- |
7, 11-19, 24, 25, 35, 40, 53, 63, 65 |
fosfor |
P |
30.974 |
esenciální |
H2PO4-, HPO42- |
20-25 |
kyslík |
O |
15.999 |
základní biogenní prvek |
O2, H2O |
- |
síra |
S |
32.065 |
esenciální |
SO42- |
26-40 |
selen |
Se |
78.960 |
hypoteticky prospěšný mikroprvek, esenciální pro některé bakterie, archea, řasy a pro živočichy |
SeO42- |
|
chlor |
Cl |
35.453 |
esenciální |
Cl- |
41-53 |
jod |
I |
126.904 |
bez významu pro rostliny, esenciální pro živočichy |
I- |
64 |
Několik všeobecných poznámek k tabulce:
Číslo: Slouží jen k vyhledávání - v první tabulce najdete u každého prvku seznam látek, které lze k jeho dodání použít, a ty látky jsou identifikovány pořadovým číslem, pod jakým je látka zařazená ve druhé tabulce.
Hydráty. Mnoho solí hydratuje, tzn. v pevném skupenství krystalicky váže vodu. Mnoho takových solí lze opatřit jako bezvodé nebo v různých stupních hydratace. S plně hydratovanými solemi se lépe pracuje, protože už dále "nenasávají" vzdušnou vlhkost, nemění se, a můžeme je tedy přesně vážit. Seznam by se neúměrně rozrostl, kdybych u každé takové soli zařadil všechny možné hydráty. Zvolil jsem proto vždy jeden, a to ten, který je na českém trhu nejlépe dostupný za nejrozumnější cenu.
Vzhled. Tam kde píši "bílé krystalky", mělo by většinou být správněji "bezbarvé". Dal jsem přednost popisu, jak se jeví laickému oku. Sníh jsou taky bezbarvé krystalky, a přece nikdo nesní o "bezbarvých Vánocích".
Rozpustnost. Za standardního tlaku a teploty 25°C. Údaj se vždy vztahuje k bezvodé látce, tzn. že hydratované soli lze rozpustit o něco více. Rozpustnost není příliš exaktní veličina, berte ji vždy s rezervou. Pravidlo je zhruba takové, že rozpustnost v jednotkách gramů na litr je špatná, a zpravidla nelze připravit zásobní roztoky. Rozpustnost v desítkách gramů na litr znamená rozpouštění pomalé, ale jde to. Rozpustnost ve stovkách gramů na litr je bezproblémová.
Molární hmotnost. Význam tohoto čísla zde vysvětlovat nebudu. Kdo jej zná, tomu se může hodit mít to číslo po ruce. Ostatní si jej nemusejí všímat.
Složky (hmotnostní podíl). Tohle asi bude akvaristy zajímat nejčastěji. Lze z toho dopočítat, kolik dané látky musím použít, abych dodal žádoucí množství daného prvku, a to v hmotnostních jednotkách. Upozorňuji - vždy si dobře všímejte, zda máte stejně hydratovanou sůl, jaká je uvedená. V případě, že daná látka je na trhu dostupná ve formě roztoku dané koncentrace, hmotnostní podíl jednotlivých složek je již v souladu s tím přepočítán. (Doporučuji i kapalné látky při přípravě zásobních roztoků vážit - je to přesnější než odměřování objemu. Lékárníci to nedělají jinak!)
Ještě uvedu hmotnostní poměry mezi některými prvky a ionty, se kterými se často počítá:
Upozorňuji v té souvislosti, že i v literatuře můžeme narazit na nejasnosti i vyložené chyby při nepozorném přebírání údajů. Např. jeden miligram fosforu na litr je číslo dost (cca trojnásobně) odlišné od jednoho miligramu fosforečnanů na litr. (Kdo pracuje s látkovým množstvím, ten je takových bolehlavů ušetřen.)
Míchání látek v zásobních roztocích: Problém je v tom, že smícháním dokonale rozpuštěných látek může dojít k reakci a vzniku látky nerozpustné, tedy sraženiny. Není na to bohužel žádné jednoduché a univerzálně platné pravidlo. Mám jen dvě obecné rady:
číslo |
UHLIČITANY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
1 |
NaHCO3 |
hydrogenu. sodný, jedlá soda |
bílý prášek |
93 g/ℓ |
84.007 |
Na 27.37% |
2 |
Na2CO3 |
u. sodný, soda na praní |
bílý prášek |
235 g/ℓ |
105.988 |
Na 43.38% |
3 |
KHCO3 |
hydrogenu. draselný |
bílý prášek |
266 g/ℓ |
100.115 |
K 39.05% |
4 |
K2CO3 |
u. draselný |
bílý prášek |
527 g/ℓ |
138.206 |
K 56.58% |
5 |
MgCO3 |
u. hořečnatý |
bílý prach |
nepatrná |
84.314 |
Mg 28.83% |
6 |
CaCO3 |
u. vápenatý |
bílý prach |
nepatrná |
100.087 |
Ca 40.04% |
7 |
NH4HCO3 |
hydrogenu. amonný |
bílé krystalky páchnoucí čpavkem |
199 g/ℓ |
79.055 |
N 17.72% (NH4 22.82%) |
číslo |
KŘEMIČITANY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
8 |
H2SiO3 30% roztok |
kyselina křemičitá, křemičitý sol |
bezbarvá kapalina |
dobrá |
78.099 (260.33) |
Si 10.79% |
9 |
Na2SiO3 37% roztok |
k. sodný, vodní sklo |
bezbarvá kapalina |
dobrá |
122.063 (329.90) |
Na 13.94%, Si 8.51% |
10 |
K2SiO3 35% roztok |
k. draselný |
bezbarvá kapalina |
dobrá |
154.280 (440.80) |
K 17.74%, Si 6.37% |
číslo |
DUSIČNANY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
11 |
NaNO3 |
d.sodný |
bílé krystalky |
477 g/ℓ |
84.995 |
Na 27.05%, N 16.48% (NO3 72.95%) |
12 |
KNO3 |
d.draselný, sanytr |
bílé krystalky |
277 g/ℓ |
101.103 |
K 38.67%, N 13.85% (NO3 61.33%) |
13 |
Mg(NO3)2 . 6 H2O |
d. hořečnatý hexahydrát |
bílé krystalky |
416 g/ℓ |
256.406 |
Mg 9.48%, N 10.93% (NO3 48.36%) |
14 |
Ca(NO3)2 . 4 H2O |
d. vápenatý tetrahydrát |
bílé krystalky |
590 g/ℓ |
236.149 |
Ca 16.97%, N 11.86% (NO3 52.51%) |
15 |
5 Ca(NO3)2 . NH4NO3 . 10 H2O |
ledek vápenato-amonný |
bílé granule |
dobrá |
900.483 |
Ca 18.54%, N 15.55% (NH4 1.67%, NO3 63.12%) |
16 |
Sr(NO3)2 . 4 H2O |
d. strontnatý tetrahydrát |
bílé krystalky |
445 g/ℓ |
283.691 |
Sr 30.89%, N 9.87% (NO3 43.71%) |
17 |
Fe(NO3)3 . 9 H2O |
d. železitý nonahydrát |
bílé (nafialovělé) krystalky, v roztoku žlutý |
466 g/ℓ |
403.997 |
Fe 13.82%, N 10.40% (NO3 46.04%) |
18 |
Zn(NO3)2 . 6 H2O |
d. zinečnatý hexahydrát |
bílé krystalky |
550 g/ℓ |
297.481 |
Zn 21.98%, N 9.42% (NO3 41.69%) |
19 |
NH4NO3 |
d. amonný |
bílé krystalky |
680 g/ℓ |
80.044 |
N 35.00% (NH4 22.54%, NO3 77.46%) |
číslo |
FOSFOREČNANY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
20 |
H3PO4 85% roztok |
kyselina fosforečná |
bezbarvá kapalina (těžší než voda) |
∞ |
97.995 (115.29) |
P 26.87% (PO4 84.13%) |
21 |
NaH2PO4 . 2 H2O |
dihydrogenf. sodný dihydrát |
bílé krystalky |
487 g/ℓ |
156.008 |
Na 14.74%, P 19.85% (PO4 60.88%) |
22 |
KH2PO4 |
dihydrogenf. draselný |
bílé krystalky |
200 g/ℓ |
136.086 |
K 28.73%, P 22.76% (PO4 69.79%) |
23 |
K2HPO4 |
hydrogenf. didraselný |
bílé krystalky |
627 g/ℓ |
174.176 |
K 44.90%, P 17.78% (PO4 54.53%) |
24 |
(NH4)H2PO4 |
dihydrogenf. amonný |
bílé krystalky, lehce zapáchá |
288 g/ℓ |
115.026 |
N 12.18% (NH4 15.68%), P 26.93% (PO4 82.57%) |
25 |
(NH4)2HPO4 |
hydrogenf. diamonný |
bílé krystalky, zapáchá čpavkem |
410 g/ℓ |
132.056 |
N 21.21% (NH4 27.32%), P 23.45% (PO4 71.92%) |
číslo |
SÍRANY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
26 |
H2SO4 96% roztok |
kyselina sírová |
bezbarvá kapalina (těžší než voda) |
∞ |
98.078 (102.17) |
S 31.39% (SO4 94.03%) |
27 |
NaHSO4 . H2O |
hydrogens. sodný monohydrát |
bílé krystalky |
222 g/ℓ |
138.076 |
Na 16.65%, S 23.22% (SO4 69.57%) |
28 |
Na2SO4 |
s. sodný |
bílé krystalky |
219 g/ℓ |
142.042 |
Na 32.37%, S 22.57% (SO4 67.63%) |
29 |
KHSO4 |
hydrogens. draselný |
bílé krystalky |
336 g/ℓ |
136.169 |
K 28.71%, S 23.55% (SO4 70.55) |
30 |
K2SO4 |
s. draselný |
bílé krystalky |
107 g/ℓ |
174.259 |
K 44.87%, S 18.40% (SO4 55.13%) |
31 |
MgSO4 . 7 H2O |
s. hořečnatý heptahydrát |
bílé krystalky |
263 g/ℓ |
246.475 |
Mg 9.86%, S 13.01% (SO4 38.97%) |
32 |
CaSO4 . 2 H2O |
s. vápenatý dihydrát |
bílé krystalky - prášek |
2 g/ℓ |
172.171 |
Ca 23.28%, S 18.62% (SO4 55.79%) |
33 |
MnSO4 . 4 H2O |
s. manganatý tetrahydrát |
lehce růžové krystalky |
389 g/ℓ |
223.062 |
Mn 24.63%, S 14.37% (SO4 43.07%) |
34 |
FeSO4 . 7 H2O |
s. železnatý heptahydrát |
lehce zelené krystalky |
228 g/ℓ |
278.015 |
Fe 20.09%, S 11.53% (SO4 34.55%) |
35 |
NH4Fe(SO4)2 . 12 H2O |
s. železito-amonný dodekahydrát |
bílé (nafialovělé) krystalky, lehce zapáchá čpavkem |
1240 g/ℓ |
482.192 |
N 2.90% (NH4 3.74%), Fe 11.58%, S 6.65% (SO4 19.92%) |
36 |
CoSO4 . 7 H2O |
s. kobaltnatý heptahydrát |
hnědočervené krystalky |
277 g/ℓ |
281.103 |
Co 20.97%, S 11.41% (SO4 34.17%) |
37 |
NiSO4 . 6 H2O |
s. nikelnatý hexahydrát |
modrozelené krystalky |
288 g/ℓ |
262.848 |
Ni 22.33%, S 12.20% (SO4 36.55%) |
38 |
CuSO4 . 5 H2O |
s. měďnatý pentahydrát |
modré krystalky |
180 g/ℓ |
249.685 |
Cu 25.45%, S 12.84% (SO4 38.47%) |
39 |
ZnSO4 . 7 H2O |
s. zinečnatý heptahydrát |
bílé krystalky |
366 g/ℓ |
287.550 |
Zn 22.74%, S 11.15% (SO4 33.41%) |
40 |
(NH4)2SO4 |
s. amonný |
bílé krystalky |
433 g/ℓ |
132.140 |
N 21.20% (NH4 27.30%), S 24.26% (SO4 72.70%) |
číslo |
CHLORIDY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
41 |
HCl 31% roztok |
kyselina chlorovodí-ková, k. solná |
bezbarvá kapalina |
700 g/ℓ |
36.461 (117.62) |
Cl 30.14% |
42 |
NaCl |
ch. sodný, kuchyňská sůl |
bílé krystalky |
264 g/ℓ |
58.443 |
Na 39.34%, Cl 60.66% |
43 |
KCl |
ch. draselný |
bílé krystalky |
262 g/ℓ |
74.551 |
K 52.44%, Cl 47.56% |
44 |
MgCl2 . 6 H2O |
ch. hořečnatý hexahydrát |
bílé krystalky |
359 g/ℓ |
203.303 |
Mg 11.96%, Cl 34.88% |
45 |
CaCl2 |
ch. vápenatý |
bílé krystalky |
448 g/ℓ |
110.984 |
Ca 36.11%, Cl 63.89% |
46 |
MnCl2 . 4 H2O |
ch. manganatý tetrahydrát |
slabě růžové krystalky |
436 g/ℓ |
197.905 |
Mn 27.76%, Cl 35.83% |
47 |
FeCl3 |
ch. železitý |
hnědočerné krystalky |
477 g/ℓ |
162.204 |
Fe 34.43%, Cl 65.57% |
48 |
FeCl3 40% roztok |
ch. železitý |
sytě žlutý roztok |
477 g/ℓ |
162.204 (405.51) |
Fe 13.77%, Cl 26.23% |
49 |
CoCl2 . 6 H2O |
ch. kobaltnatý hexahydrát |
fialové krystalky |
360 g/ℓ |
237.931 |
Co 24.77%, Cl 29.80% |
50 |
NiCl2 . 6 H2O |
ch. nikelnatý hexahydrát |
zelené krystalky |
403 g/ℓ |
237.691 |
Ni 24.69%, Cl 29.83% |
51 |
CuCl2 . 2 H2O |
ch. měďnatý dihydrát |
modrozelené krystalky |
431 g/ℓ |
170.483 |
Cu 37.27%, Cl 41.59% |
52 |
ZnCl2 |
ch. zinečnatý |
bílé krystalky |
803 g/ℓ |
136.286 |
Zn 47.97%, Cl 52.03% |
53 |
NH4Cl |
ch. amonný |
bílé krystalky |
283 g/ℓ |
53.491 |
N 26.18% (NH4 33.72%), Cl 66.28% |
číslo |
RŮZNÉ |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
54 |
NaOH |
hydroxid sodný |
bílé krystalky |
500 g/ℓ |
39.997 |
Na 57.48% |
55 |
KOH |
hydroxid draselný |
bílé krystalky |
547 g/ℓ |
56.106 |
K 69.69% |
56 |
TiO2 |
oxid titaničitý, titanová běloba |
bílý prášek |
nepatrná |
79.866 |
Ti 59.93% |
57 |
Na2MoO4 . 2 H2O |
molybdenan sodný dihydrát |
nažloutlé krystalky |
394 g/ℓ |
241.968 |
Na 19.00%, Mo 39.66% |
58 |
KMnO4 |
manganistan drasel-ný, hypermangan |
černofialové krystalky |
706 g/ℓ |
158.034 |
K 24.74%, Mn 34.76% |
59 |
Fe2O3 |
oxid železitý |
hnědý prášek |
nepatrná |
159.688 |
Fe 69.94% |
60 |
ZnO |
oxid zinečnatý |
bílý prášek |
nepatrná |
81.379 |
Zn 80.34% |
61 |
H3BO3 |
kyselina boritá |
bílé krystalky |
55 g/ℓ |
61.833 |
B 17.48% |
62 |
CO2 |
oxid uhličitý |
bezbarvý plyn bez zápachu |
1.45 g/ℓ |
44.010 |
C 27.29% |
63 |
NH4OH 25% roztok |
amoniak, hydroxid amonný, čpavek |
roztok plynu ve vodě, páchne |
300 g/ℓ |
35.046 (140.18) |
N 9.99% (NH4 12.87%) |
64 |
KI |
jodid draselný |
bílé krystalky |
597 g/ℓ |
166.003 |
K 23.55%, I 76.45% |
číslo |
ORGANICKÉ LÁTKY |
název |
vzhled |
rozpustnost |
mol. hm. |
složky (hmotnostní podíl) |
65 |
CO(NH2)2 |
močovina, urea |
bílé krystalky |
1230 g/ℓ |
60.055 |
N 46.65% (ekv. NH4 60.07%), vydá CO2 73.28% |
66 |
C5H8O2 |
glutaraldehyd, tekutý CO2 |
bezbarvá kapalina |
∞ |
100.116 |
vydá CO2 219.79% |
67 |
C12H22O11 |
sacharóza, cukr |
bílé krystalky |
2100 g/ℓ |
342.298 |
vydá CO2 154.28% |
68 |
C6H8O7 |
kyselina citrónová |
bílé krystalky |
1643 g/ℓ |
192.124 |
vydá CO2 137.44% |
69 |
C6H8O7 . H2O |
kyselina citrónová monohydrát |
bílé krystalky |
1643 g/ℓ |
210.139 |
vydá CO2 125.66% |
70 |
K3C6H5O7 . H2O |
citronan draselný monohydrát |
bílé krystalky |
606 g/ℓ |
324.410 |
K 36.16%, vydá CO2 81.40% |
71 |
C10H16N2O8 |
kyselina etylen-diamintetraoctová, EDTA, Chelaton II |
bílé krystalky |
0.2 g/ℓ |
292.243 |
|
Poznámky k jednotlivým látkám:
1-7: Ačkoli hydrogenuhličitany mohou sloužit rostlinám jako zdroj uhlíku, neoznačuji je jako takové. Myslím že známé biogenní odvápnění můžeme považovat za projev nezdravého vývoje v akváriu.
5, 6: Tyto uhličitany jsou mizerně rozpustné, ale ve vodě reagují s oxidem uhličitým na dobře rozpustné hydrogenuhličitany. Já s nimi pracuji tak, že odměřené množství prášku mám v zásobním "roztoku", před aplikací jej protřepu a pipetou dávkuji určený objem vody s rozptýlenými částečkami uhličitanů. Při jednorázové aplikaci vyšší dávky je potřeba počítat s bílým zákalem. Je neškodný a jeho rozpuštění trvá hodiny až jeden den.
Rozpouštění magnezitu (5) a kalcitu (6) je vždy spojeno s odčerpáním volného CO2 z vody. Toto - spíše než zvyšování alkality a tvrdosti - je podle mne hlavním důvodem, proč není vhodné dávat do akvárií (s rostlinami) vápenec. Je to zřejmě docela účinné; filtrace přes vápencovou (mramorovou) drť se používá v technologii vody k tzv. odkyselení, tedy odstranění rozpuštěného CO2.
7: Skladovat v dobře uzavřených nádobách a v chladnu/temnu. Látka není zcela stabilní a už malé množství čpavku dokáže řádně zasmradit okolí. V roztoku je naopak dobře stabilní (amoniak je skvěle rozpustný ve vodě a nemá tendenci unikat do vzduchu).
8-10: Křemičitany v zásobních roztocích raději s ničím nemíchejte. Snadno vznikají sraženiny, které je prakticky nemožné odstranit (je to křemen, SiO2).
14: Má nízký bod tání (pod 40°C), což je pro farmáře a zahradníky spojeno s nepohodlím a rizikem (vyteče z pytlů, "zledovatí" v nádobách). Proto se běžně prodává a používá (15), který taje až při teplotě blízké stovce.
19: Klasický příklad nevýhod udávání koncentrace v hmotnostních jednotkách. Ono to vypadá, že dodáme asi třikrát více dusičnanů než amonia. Rozhodující je však množstevní poměr amonia k dusičnanům, a ten je jedna ku jedné.
26: Silná kyselina, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně okyseluje vodu.
27: Prodává se často označený jako "pH-mínus" a podobně. Okyseluje vodu aniž bychom museli zacházet s nebezpečnými kyselinami.
29: Okyseluje vodu aniž bychom museli zacházet s nebezpečnými kyselinami.
32: Známější je hemihydrát coby "sádra". Dihydrát je výhodnější a lze jej použít jako (5) a (6). Oproti tomu sádra ve vodě okamžitě krystalizuje, vytváří hrudky, a tyto se nedají přesně dávkovat a pomaleji se rozpouštějí. Obě formy se však nakonec v akváriu rozpustí.
34: Jako pohotový zdroj železa je málo vhodný, protože ionty dvojmocného železa v okysličené vodě okamžitě oxidují za vzniku ne(patrně)rozpustného oxidu železitého. Viz též (59).
35: Průmyslově využívaná sloučenina, takže s ní můžete přijít do kontaktu, ale v akvaristické praxi se moc doporučit nedá. Je sice báječně rozpustná, ale při skladování nestabilní a ve vodě dosti jedovatá.
40: Upozorňuji že na trhu jsou často nabízeny produkty s protispékavou olejnatou příměsí. Ty jsou pro naše potřeby nevhodné.
41: Silná kyselina, nebezpečná. Navíc tzv. dýmá, tedy uvolňuje nebezpečný plynný chlorovodík do vzduchu. V nepatrných dávkách účinně okyseluje vodu.
43: Produkt levně dostupný v zahradnictvích je pro akvaristiku naprosto nevhodný, obsahuje příliš mnoho nečistot.
54: Silná zásada, louh, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně zvyšuje pH.
55: Silná zásada, louh, nebezpečná. V nepatrných dávkách účinně zvyšuje pH.
56: Titan je v přírodě docela běžný prvek (přes 0,5% zemské kůry). Většinou se vyskytuje jako oxid a velmi nerad reaguje s čímkoli a velmi slabě se rozpouští. Nebyl objeven žádný funkční význam titanu pro rostliny nebo jiné organismy. Nicméně poslední dobou v odborné literatuře přibývají články popisující příznivý vliv titanu (v chelátech) na výnosy různých plodin. Nemyslím že z toho pro nás něco důležitého vyplývá a zmínil jsem tuto látku jen pro úplnost.
58: Hypermangan je jako hnojivo nevhodný. Nehledě na jeho silně oxidační - a tedy toxické - účinky, dodává mangan jako čtyřmocný ve formě MnO2, pro rostliny nevhodné. Máme mnohem vhodnější způsoby jak dodat mangan.
59: Dodat práškovou "rez" do dna namísto hřebíků nebo starého plechu vypadá rozumně, a dokonce se prodávají kapsle s oxidem železitým jako dlouhodobě působícím kořenovým hnojivem. Stále jsem se neodhodlal k tomu, abych to vyzkoušel. Otrava rostlin a zejména ryb železem je totiž reálná možnost. Ono to může desetkrát fungovat, ale po jedenácté se ve dně něco stane (poklesne pH, redox, použijeme chelatační činidla, změníme obsah huminových látek, aj.), a železa se náhle uvolní moc.
60: Obdoba předchozího, tedy dlouhodobý zdroj zinku. Obecně asi nelze doporučit. Zinek je pro vodní organismy docela jedovatý. A máme tu navíc tu okolnost, že pro člověka naopak toxický moc není, takže se z vodovodní vody nijak vehementně neodstraňuje.
61: Bor je pro člověka celkem neškodný, zatímco pro rostliny a vodní drobotinu může mít jeho nadbytek velmi negativní následky. Doporučuji zjistit si obsah boru ve vaší vodovodní vodě u dodavatele; dost pravděpodobně zjistíte, že borem hnojit nepotřebujete.
62: Uvedený údaj o rozpustnosti platí za normální teploty (25°C) a tlaku v atmosféře tvořené ze 100% oxidem uhličitým. Za normálních podmínek (vzduch obsahuje jen asi 0.0407% CO2) je rovnováhy dosaženo při obsahu asi 0.5 mg/ℓ. V živé a nepříliš divoce proudící vodě je však běžně CO2 o něco víc (výjimečně i mnohonásobně víc), protože oxid uhličitý je finálním produktem rozkladu (dekompozice) všeho organického materiálu. Sem patří i oxidace sacharidů, tedy vdechování kyslíku a vydechování oxidu uhličitého živočichy. Uvažme také že každá přírodní voda je ve styku s plyny nejen na hladině, ale také na dně a březích, a v půdě jsou běžné koncentrace oxidu uhličitého o několik řádů vyšší než v atmosféře.
Bohužel postrádáme věrohodné údaje o tom, kolik CO2 běžně (bez sycení) v akváriích bývá. Můžeme jen z nepřímých indicií odhadovat, že to běžně bývá několikanásobek oněch rovnovážných 0.5 mg/ℓ. Příliš vysoká koncentrace CO2 ve vodě je ale následkem příliš silného organického znečištění, je spojená s vysokou spotřebou kyslíku a je projevem nedobrých poměrů v akváriu.
Pro ryby je škodlivý jak nadbytek, tak i nedostatek (!) CO2 ve vodě. Pro chov kaprovitých ryb se doporučuje 1-20 mg/ℓ. Povšimněme si, že horní hranice je docela velkorysá (některé prameny uvádějí jako maximum asi polovinu), zatímco dolní vůbec nepočítá s tím, že by kapr žil ve vodě s rovnovážným obsahem CO2 ve vodě; vyšší obsah je pokládán za žádoucí a samozřejmý. U ryb pocházejících z rychle proudících vod a/nebo s nízkým obsahem organických látek můžeme předpokládat adaptaci na nižší horní mez obsahu CO2.
63: Běžně (v drogeriích) dostupná látka, nicméně ji moc nedoporučuji. Na to jak je účinná, jsou možnosti jejího přesného dávkování nedostatečné (koncentrace není stálá a garantovaná). Přesto může být užitečná při zabíhání akvária bez ryb (fishless cycling) a při experimentech týkajících se nitrifikace.
65: Vzhledem k cestám její asimilace je třeba pokládat močovinu za zdroj dusíku v amonné formě (nikoli dusičnanové ani žádné jiné).
Je prokázáno, že rostliny pro svoji výživu dokáží využívat nejen močovinu, ale i další organické látky. V případě dusíku jsou to zejména aminokyseliny. V některých přírodních biotopech jsou tyto organické zdroje dusíku hodně významné. Epxerimenty však ukázaly, že mají-li rostliny na výběr, dávají vždy přednost anorganickým zdrojům, tzn. amoniu a dusičnanům, a lépe rostou. Další nevýhodou organického hnojení v akvarijních podmínkách je fakt, že řasy je umějí využít pohotověji, než vyšší rostliny.
67-70: Alternativní způsoby dodávání CO2 do akvária. Cukr a kyselina citrónová jsou velmi málo toxické (na rozdíl od glutaraldehydu) a rychle a bezezbytku biologicky rozložitelné na CO2 + H2O. Přiznám se že jsem stále zcela nerozchodil moje neúspěchy při jejich použití. Zkoušel jsem zejména kyselinu citrónovou dost intenzivně, a i když možná rostliny rostly o něco lépe, zcela určitě to prospívalo řasám.
Pokud jde o snížení pH, kyselina citrónová je rovněž nevhodná. Právě proto, že se rychle rozloží, její efekt trvá v řádu hodin až dnů, déle ne.
Tím méně rozumím zprávám, že Tom Barr údajně používá kyselinu octovou. Ta je totiž jako zdroj uhlíku méně vydatná, ale hlavně podstatně víc toxická. Je snad trik právě v tom, aby to bakteriím a řasám nedělalo dobře, zatímco vyšší rostliny tu toxicitu s užitkem překonají? Pokud ano, není to cesta pro mě - já mám své bakterie rád.
68: Je ještě jeden důvod, proč použít kyselinu citrónovou: je to totiž přírodní chelatant. Sice slabší než EDTA, ale zato nejedovatý a rychle odbouratelný. Spekuluji že má význam v akváriích, kde se historicky vydatně hnojilo mikroprvky, a přesto je pozorován jejich nedostatek. Tam bych zkusil namísto další dávky chelátů aplikovat pár mg/ℓ kyseliny citrónové po dobu několika dnů. Mělo by to uvolnit nedostupné, neužitečně se povalující zásoby mikroprvků z dřívějších časů. Přesně v takových situacích, tedy za účelem uvolnění vázaných kovů, se používá průmyslově EDTA (a podobné chelatanty).
71: Uvedené údaje se vztahují k "čisté" EDTA, tedy kyselině mizerně rozpustné. EDTA reaguje s kovy dvěma způsoby: jednak jako prostá sůl vytváří iontovou vazbu, a jednak vazbu chelátovou. Sodná (nebo draselná) sůl EDTA je dobře rozpustná, a ta potom ve vodném roztoku působí jako chelatační činidlo. Takto váže např. železo, a výsledný vzorec je pak např. Na[Fe(C10H12N2O8)].
Chtěl jsem do tabulky vložit údaje o běžně používaných chelátech, jenže jsem zjistil, že údaje prodejců jsou často nepřesné a nespolehlivé, pokud jde o přesné chemické určení. "Fe-EDTA" opravdu nemusí být pokaždé přesně totéž, a navíc soli EDTA hydratují. Nemohu tedy uvést věrohodnější údaje o procentním podílu jednotlivých kovů než ty, jaké udává ten který prodejce.
Mohu však uvést konstanty stability. Co přesně to číslo znamená, tím si nebudeme příliš lámat hlavu; pro nás postačí informace, že čím vyšší číslo, tím stabilnější chelát vzniká.
Jaký pro nás mají tyto údaje význam? Když přidáme do akvária nějaký chelát, on ten kov neudrží "navždy" (takové hnojení by postrádalo smysl), spíše jen dny nebo hodiny. Takže taková EDTA, u níž se biologická rozložitelnost počítá na týdny (asi čtyři), se stane "osamělou" a hledá další kovové partnery, ber kde ber. Pravděpodobnost vzniku a trvání takového partnerství souvisí jednak s číslem konstanty stability, a na druhé straně s množstvím daného kovu v okolí. Tohle dělá EDTA v akváriu zhruba ty uvedené čtyři týdny. Huminové látky a jednoduché organické kyseliny (např. právě k. citrónová) dělají totéž, méně účinně, nicméně jsou to látky všem organismům dobře známé a v menší či větší míře často dokonce prospěšné. Umělé chelatanty jsou látky cizorodé a existují určité obavy ohledně jejich působení v přírodě.
Upozornění: Tyto komentáře nejsou určené pro osobní dotazy. Máte-li nějaký dotaz, kontaktujte mě prosím e-mailem.
Maq © 2018-2019