Studium: teoretické poznatky
Ať si kdo chce co chce říká, základem každého dobrého skutku je správné či pravdivé poznání. Nevíme-li, co máme dělat či jak to máme správně dělat, těžko se nám podaří to udělat opravdu dobře (a když už, tak leda náhodou, nikoli cíleně a soustavně). Co z toho plyne? Pokud chceme úspěšně založit a provozovat nějaké akvárium, musíme nejprve vědět, co to obnáší a jak na to. A to se bez solidních teoretických základů neobejde. Problém je, že řada lidí chce dosáhnout nějakých výsledků bez námahy, bez investice do pořádného vzdělání. Mylných, chatrných a spekulativních poznatků je všude kolem spousta. Ten, kdo na nich staví, se pak ale nesmí divit, když mu jeho stavba v praktickém životě neobstojí. Těžko nějaký strom ponese dobré ovoce, když neroste na dobré a úrodné půdě. |
Bádání: řízené experimenty
Pravdivé a spolehlivé poznatky nepadají z nebe, ale dochází se k nim zpravidla trnitou a namáhavou cestou. V přírodních vědách je touto cestou vědecké bádání – řízené experimenty – založené na empirickém (tj. zkušenostně ověřitelném) pozorování. Důležité pro každý experiment je stanovení jasného cíle (co chceme zjistit) a vhodné metody (jak to lze zjistit). Řada akvaristů chce něco zjistit, ale používá na to zcela nevhodné metody, pomocí nichž nikdy k žádným spolehlivým závěrům nedojdou. Proto je také akvaristika tak zaneřáděná nejrůznějšími spekulacemi. Solidních (experimentálně ověřených) poznatků aby jeden pohledal. Jen nepatrná hrstka akvaristů má ale čas, schopnosti a potřebné vybavení na to, aby se tomuto nelehkému úkolu věnovala. |
Praxe: praktické závěry a doporučení
V přípravě ... |
Marcel Goliaš © 2019